Jazyk a jeho funkce
Jazyk a jeho funkce
Funkce jazyka ve společnosti, komunikace, písmo jazykové rodiny
řeč - schopnost člověka vyjadřovat obsah vědomí pomocí artikulovaných zvuků
- konkrétní využití jazyka
- má funkci: a/ komunikativní (= základní, dorozumívací, sdělovací)
b/ myšlenkovou - nástroj myšlení, podklad pro vytváření představ a pojmů
c/ expresivní (výrazovou) - k vyjadřování citů, přání
d/ apelovou (výzvovou) - působení na ostatní
e/ estetickou - při uměleckém zpracování
- dorozumívání řečí - mezilidská (sociální) komunikace, vytváření jazykových projevů
a jejich chápání
- prvky jazykového projevu: 1. skutečnost (o čem mluvíme)
2. jazyk
3. autor (mluvčí, pisatel)
4. adresát (posluchač, čtenář)
- složky komunikačního procesu:
A/ autor a adresát
B/ znalost jazykového systému (zvukové a grafické značky), dovednost využít jej v praxi
C/ vytváření promluv mluvčím - kódování informace
D/ promluvy jako výsledek procesu kódování
E/ porozumění posluchačem - dekódování informace (dešifrování)
jazyk - soustava ustálených (konvenčních) znaků a pravidel jejich užívání
- I. dělení: - národní
- mateřský (jazyk nejbližšího okolí v dětství)
- II. dělení: - přirozený (lidský)
- umělý
- přirozený: - nejdokonalejší prostředek dorozumívání
- zvuková (hlásková) i grafická (optická) podoba
- vznik po dlouhém vývoji lidské společnosti
- více než 3000
- umělý: - např. znaková řeč hluchoněmých, vlajkové nebo světelné signály, mat. znaky,
esperanto, ido (úsilí o mezinárodní dorozumění), programovací jaz., latin.termíny
- jazykový znak - nositel informace
- zvuková nebo grafická značka
- vyjadřuje určitou určitou část skutečnosti nebo obsahu mysli
metody myšlení: A/ analýza - rozklad celku na dílčí složky a následné pojmenování
B/ syntéza - opak analýzy = shrnutí, sjednocení, nalézání vztahů mezi složkami
C/ abstrakce - zobecnění, pojmy vznikají z jednotlivých částí
Jazykové rodiny
1. indoevropská - většina evropských jazyků, indické, některé asijské
2. ugrofinská - maďarština, laponština, finština, estonština
3. altajská - a: turko-tatarské (turečtina, kazaština, kirgzština,...)
b: mongolské
c: mandžutsko-tunguzské
4. austroasijská - východoasijská (vietnamština, kambodžština)
5. austronéská - východních ostrovů (malajština, indonéština, polynéské jazyky)
6. semitohamitská - např. hebrejština, aramejština, arabština, berberština (Maroko, Alžír),
somálština
7. jazyky africké - súdánské, hotentotské, ...
8. jazyky indiánské
9. jazyky kavkazské - gruzínština, baskitština
10. jiné - korejština; japonština; čínština s příbuznou tibetštinou, barmštinou, thajštinou, laoštinou
Indoevropské jazyky
a) indické - sanskrt (staroindic. památky), hindština, bengálština, urdština, jazyk Rómů, ...
b) íránské - např. perština, afghánština
c) řečtina - starověkých památek i nová
d) albánština, arménština (Rusko, Turecko, Írán)
e) italické - latina
Þ románské jazyky (ital., port., brazil., špan., katalánština (V Špan.), fran.,
provensálština, rétorománština (JV Švýcar.),rumunština, moldavština, atd.)
f) keltské - Galů, Bójů, dnes irština, bretonština
g) germánské - něm., holand., vlámština, ang., island., dán., nor., švéd., gótština (zaniklá)
h) baltské - litevština, lotyština, zaniklá pruština
i) slovanské - praslovanština (2000 př. n. l.) = společný základ, vznik mezi Odrou a Dněprem,
nedochovala se
- 2 typy písma: latinka (Češi, Slov., Pol., Chorv.) + azbuka (z cyrilice; Rus., Běl.,
Ukraj., Bulh., Srb., Maked.)
§ západoslovanské (češ., slov., pol., horní a dolní lužická srbština, zaniklé: polabština, pomořanština)
§ východoslovanské (ruština, běloruština, ukrajinština)
§ jihoslovanské (slovinština, srbochorvatština, makedonština, bulharština, staroslovenština - z bulharsko-makedonského území, písmo - hlaholice, cyrilice)
j) zaniklá chetitština (rozluštil Bedřich Hrozný), tocharština (Stř. Asie)
Zdroj: http://mechatronik.blog.cz/0801/funkce-jazyka-ve-spolecnosti-komunikace-pismo-jazykove-rodiny