Praslovanština a staroslověnština
Praslovanština a staroslověnština
Praslovanština
Praslovanština náleží do rodiny indoevropských jazyků a je společným prajazykem dávných Slovanů, z něhož se později vyvinuly všechny ostatní slovanské jazyky. Tento jazyk se používal ještě v dobách slovanského stěhování z pravlasti, pro rostoucí vzdálenost mezi jednotlivými slovanskými kmeny však v něm začaly růst nářeční rozdíly. Přesto se slovanská jazyková jednota udržovala ještě několik dalších století. Konec praslovanštiny lze klást na přelom 9. a 10. století, kdy proběhly poslední jazykové změny společné pro celé Slovanstvo.
Praslovanština není přímo zaznamenána písemnými památkami, je zrekonstruována metodami historické (srovnávací) lingvistiky – studiem hláskových, morfologických a lexikálních změn jazyků z něj vzešlých a jazyků, jež na něj mohly mít vliv (germánských, keltských, íránských). Za písemné zachycení pozdního stádia praslovanštiny lze však považovat staroslověnštinu, která má mnoho rysů ve všech oblastech jazyka shodných nebo velice blízkých rysům praslovanštiny získaným lingvistickou rekonstrukcí. Jedinou větší výjimkou je skladba staroslověnštiny, která byla utvořena do značné míry uměle nápodobou vyspělejších jazyků (především řečtiny) a vymyká se tak soudobému stavu skladby v praslovanštině.
Praslovanština patří k satemové skupině indoevropských jazyků spolu s jazyky indickými, íránskými, s arménštinou, albánštinou a jazyky baltskými. S poslední skupinou jazyků má praslovanština nejužší vazby, proto se většinou v jazykovědě uvažuje o baltoslovanské jednotě, jejímž rozpadem měla vzniknout jazyková skupina baltská a skupina slovanská. Počátky samostatného vývoje praslovanštiny se kladou do širokého rozmezí v 1. tisíciletí př. Kr., i když bývá někdy umísťován již do poloviny 2. tisíciletí př. Kr.
|
Jazykový ráz praslovanštiny
Slovní zásoba
Většina slovní zásoby dnešních slovanských jazyků pochází z praslovanštiny, kromě přejímek z cizích jazyků v nich nová slova vznikají na základě slov zděděných ze slovanského prajazyka. Následující tabulka ukazuje, jak se do některých slovanských jazyků změnila vybraná slova praslovanštiny (praslovanský tvar jakožto předpokládaný ale písemně nedoložený je označen *hvězdičkou).
praslovansky | staroslověnsky | rusky | ukrajinsky | polsky | česky | slovinsky | srbochorvatsky | bulharsky |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
*golva | glava | golova | holova | głowa | hlava | glava | glava | glava |
*nosъ | nosъ | nos | nis | nos | nos | nos | nos | nos |
*rǫka | rǫka | ruka | ruka | ręka | ruka | roka | ruka | răka |
*sr̥dьce | srьdьce | serdce | serce | serce | srdce | srce | srce | sărdce |
*mati | mati | mat’ | maty | matka | matka | mati | majka | majka |
*otьcь | otьcь | otec | otec’ | ojciec | otec | oče | otac | otec |
*dъkti | dъšti | doč’ | dočka | córka | dcera | hči | ćerka | dăšterja |
*měsęcь | měsęcь | mesjac | misjac' | miesiąc | měsíc | mesec | mjesec | mesec |
*bělъ | bělъ | bělyj | bilyj | biały | bílý | bel | bio | bjal |
*pętь (5) | pętь | pjať | p'jať | pięć | pět | pet | pet | pet |
*sypati | sypati | sypať | sypaty | sypać | sypat | sipati | suti | sipvam (1. os. sg.) |
Staroslověnština
Staroslověnština (Старославя́нский язы́к)
|
|||
---|---|---|---|
Rozšíření: |
pravoslavná církev ve východní Evropě (Rusko, Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Makedonie, dříve též Chorvatsko, Velkomoravská říše aj.) |
||
Počet mluvčích: |
liturgický jazyk |
||
Klasifikace: | |||
Písmo: | Hlaholice, Cyrilice | ||
Postavení | |||
Regulátor: |
není stanoven |
||
Úřední jazyk: | |||
Kódy | |||
ISO 639-1: | cu | ||
ISO 639-2: |
|
||
SIL: | SLN | ||
Wikipedie | |||
cu.wikipedia.org |
Staroslověnština neboli církevní slovanština je nejstarší slovanský spisovný jazyk. Spisovná norma vznikla na základě nářečí používaného v okolí Soluně v 9. století. S určitými změnami se používá dodnes, ne už však jako živý jazyk, nýbrž jako bohoslužebný jazyk církví byzantského obřadu (řeckokatolická, pravoslavná).
Staroslověnštinu nelze zaměňovat s praslovanštinou (třebaže jsou v ní jako jediném slovanském jazyce mnohé praslovanské jevy doloženy přímo a staroslověnština se tak dá do jisté míry považovat za zachycení závěrečné fáze existence praslovanštiny). Zatímco z praslovanštiny – jejíž hypotetická podoba se rekonstruuje vzájemným srovnáváním slovanských (i neslovanských) jazyků – se vyvinuly všechny slovanské jazyky, staroslověnština už leží na jedné ze tří vývojových větví, které z praslovanštiny vycházejí: na větvi jihoslovanské. Předpokládá se ovšem, že v době vzniku prvních staroslověnských písemných památek (9. století) se od sebe ještě jednotlivé větve lišily jen málo.
Obsah |
Název
Původní název byl starobulharština, což vyjadřovalo názor, že se jedná o původní variantu bulharštiny. S tím nesouhlasil jiný směr bádání, který tento jazyk označil za staroslověnštinu, tedy původní variantu slovinštiny. Později byla odmítnuta i tato teze a byl zvolen neutrální název církevní slovanština. Na území ČR je však více rozšířen název staroslověnština, byť už se tím nemíní nejstarší slovinština. Obvykle se vztahuje pouze ke tvaru jazyka z 9. a 10. století, někdy zúženě dokonce pouze k památkám z Velkomoravské říše. Termín církevní slovanština naproti tomu označuje pozdější vývojové fáze, kdy se již odlišoval od živých slovanských jazyků, nicméně existoval jako jejich spisovný jazyk a později, po vzniku národních spisovných jazyků, existoval dále za zdmi klášterů jako jazyk bohoslužebný. Za „hlavní“ název tohoto článku je zvolena staroslověnština, neboť jde o pojem v češtině běžnější a vžitější.
Historie
Staroslověnština má ze všech slovanských jazyků nejstarší písemné památky (9. století). Zasloužili se o to věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přeložili do staroslověnštiny řadu křesťanských textů, když se připravovali na svou misi na Velkou Moravu. Slovanské jazyky tehdy ještě nebyly příliš diferencované – pravděpodobně existoval pouze jazyk západoslovanský, východoslovanský a jihoslovanský. Staroslověnština odpovídala posledně jmenovanému, ale i západní Slované na Velké Moravě jí nejspíš dobře rozuměli.
Po pádu Velkomoravské říše (10. století) vytlačila staroslověnštinu jako liturgický jazyk z moravského území latina. Staroslověnština se však udržela na Balkáně díky žákům Cyrila a Metoděje. Kliment Ochridský se podílel na jejím zavedení jako liturgického jazyka v nově osamostatněném Bulharsku, kde nahradila řečtinu. S pravoslavím se pak šířila do Srbska, Rumunska a Kyjevské Rusi. Kyjev se stal novým centrem církevněslovanského písemnictví, z něj se staroslověnština šířila dále po Rusku.
Na zmíněných územích fungovala staroslověnština nejen jako jazyk liturgický, ale zpočátku do jisté míry i jako jazyk úřední (podobně jako latina v západní Evropě). Národní jazyky ještě neměly své spisovné normy, proto jim spisovným jazykem byla staroslověnština. Přestože nešlo o běžný lidový dorozumívací jazyk, podléhala vlivům místních (vesměs slovanských) jazyků a měnila se její výslovnost i pravopis. Příklad: nosovky, které existovaly v praslovanském jazyce i původní staroslověnštině, se dodnes uchovaly pouze v polštině. V původní staroslověnské abecedě jsou jim věnovány znaky Ѧ (ę) a Ѫ (ǫ) (malý a velký jus). V ruské církevní slovanštině se malý jus vyslovuje „ja“ (jako analogie k hláskovým změnám u podobných slov v ruštině), velký jus více méně vymizel.
U staroslověnských písemných památek se tedy rozlišuje, odkud pocházejí. Kromě původní staroslověnštiny, která byla v užívání na Velké Moravě, rozlišujeme podle toho, kde byla v následujících staletích pěstována, a s ohledem na jazykové zabarvení šest tzv. redakcí:
- československou (Čechy),
- panonsko-slovinskou (zastoupena pouze jedinou dochovanou písemnou památkou),
- bulharsko-makedonskou
- srbsko-chorvatskou,
- ruskou,
- rumunskou.
Vzhledem k rostoucímu politickému vlivu Ruska od 18. století dnes největší prestiže požívá redakce ruská a zpětně ovlivňuje i současné užívání církevní slovanštiny na Balkáně.
Rozšíření
Církevní slovanština již po staletí nefunguje jako mateřský jazyk. Její uživatelé ji mají jako druhý jazyk, který navíc již ztratil funkci jazyka dorozumívacího a používá se více méně jen při bohoslužbách. Neexistují statistiky, které by dokázaly odstupňovat míru zvládnutí jazyka u jeho uživatelů, odhaduje se však, že jde většinou o znalost pasivní a omezenou. I samotné odhady počtu uživatelů jsou velmi hrubé a nespolehlivé, vycházejí z odhadů počtu pravoslavných věřících. Hovoří se zhruba o 80 miliónech osob, žijících zejména v Rusku a na Balkáně plus je třeba připočítat řeckokatolíky, kterí používají církevní slovanštinu na bohoslužbách.
Písmo a hláskosloví
Písmo
- Podrobnější informace naleznete v článku Hlaholicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Cyril pro staroslověnštinu nejprve vyvinul nové písmo, hlaholici. Ta se používala na Velké Moravě, epizodně ještě ve 11. století v Sázavském klášteře v Čechách, nejdéle se však udržela v Chorvatsku, a to přesto, že tam se po rozkolu církve přiklonili k římskokatolickému směru a přijali latinu.
- Podrobnější informace naleznete v článku Cyrilicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Zhruba o půl století později vznikla v Bulharsku cyrilice, kterou pravděpodobně sestavili Cyrilovi žáci, snad Kliment Ochridský. Byla praktičtější, protože její písmena byla jednodušší a hlavně se více podobala svým řeckým vzorům, a řeckou abecedu tehdejší gramotná vrstva (tj. duchovní) v Bulharsku ovládala dobře. Církevní slovanština, která se z Bulharska šířila spolu s pravoslavím, už byla psaná výhradně cyrilicí; díky tomu se cyrilice prosadila u řady pozdějších spisovných jazyků.
Hláskosloví
Samohlásky
Staroslověnské samohlásky se rozdělují na samohlásky ústní a samohlásky nosové.
Samohlásky ústní: a, ě, e, i, o, u, ь, ъ. Samohlásky ь a ъ se označují jako jery. Jde o samohlásky vyslovované velmi krátce, ještě krátčeji než samohlásky krátké: ь jako velmi krátké i, ъ jako velmi krátké u (někdy se uvádí jako velmi krátké y).
Samohláska ě se vyslovovala v počáteční fázi staroslověnštiny jako ä, v pozdějších dobách byla její výslovnost ja.
Samohlásky ústní jsou (s výjimkou jerů) vždy krátké, dlouhé samohlásky ve staroslověnštině neexistovaly ve fonologickém smyslu, tj. případná délka nerozlišovala význam slov (podobně jako v dnešní ruštině).
Samohlásky nosové: ę, ǫ.
Souhlásky
Staroslověnské souhlásky jsou zde roztříděny podle místa tvoření.
Souhlásky retné: b, m, p, v.
Souhlásky zubodásňové: c, č, d, dz, l, n, r, s, š, t, z, ž.
Souhlásky předopatrové: l', n', r'.
Souhlásky zadopatrové: g, ch, k.
Poznámka: pro hlásku j nebyl v hlaholici samostatný znak, proto není jisté, zda v nejstarší fázi staroslověnštiny hláska j byla samostatným fonémem.
Tvarosloví
Skloňování
- Podrobnější informace naleznete v článku Skloňování ve staroslověnštiněnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Staroslověnština rozeznává několik způsobů skloňování, dle druhu jména. Staroslověnština zná podobně jako čeština sedm pádů. Kromě jednotného a množného čísla však používá ještě číslo dvojné (v něm však pádové tvary splývají pouze do tří tvarů). Zatímco v češtině dělíme podstatná jména z hlediska skloňování především na tři skupiny podle rodu, ve staroslověnštině se uplatňuje také hledisko zakončení kmene.
Časování
- Podrobnější informace naleznete v článku Časování ve staroslověnštiněnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Staroslověnská slovesa stejně jako v jiných slovanských jazycích rozeznávají kategorie osoby, čísla, času, vidu, způsobu a slovesného rodu. Osoby jsou tři, čísla jako u jmen také tři (jednotné, dvojné a množné). Velmi rozvinutý je systém slovesných časů – staroslověnština zná dva budoucí časy a několik časů minulých. Všechny tvary tvořené od sloves se dělí podle toho, které uvedené kategorie vyjadřují, a podle funkce ve větě na určité a neurčité.
Skladba
- Podrobnější informace naleznete v článku Skladba staroslověnštinynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Slovní zásoba
Slovní zásoba staroslověnštiny v převážné míře navazuje na všeslovanskou slovní zásobu praslovanštiny, částečně je obohacena novými slovy z domácích základů a hojnými přejímkami z jiných jazyků.
Domácí slovní zásoba zděděná z praslovanštiny zahrnuje především slova pro výrazy z oblastí, které souvisely s běžným životem Slovanů. Jsou to slova z okruhu příbuzenského a vůbec popisující společnost a společenské vztahy v předstátní době, slova popisující lidské tělo, živou i neživou přírodu, hospodaření a slova popisující většinu dějů souvisejících s těmito oblastmi. V některých případech zachovala slovanština ze dvou možných starobylých (indoevropských) výrazů pro jeden pojem jiný než ostatní indoevropské jazyky – např. pro slovo otec má jako základní pojem otьcь, což původně byla silnější citová varianta, oproti latinskému pater nebo německému Vater, které se ve slovanštině nezachovalo; jde původně o zdrobnělinu od nedoloženého otъ, které odpovídá latinskému a gótskému atta (tatíček, tatínek). Podobně u termínu muž není zachován indoevropský základ, jehož potomky jsou latinské vir, staroindické vīrah nebo litevské vyras, místo něho má slovanština slovo mǫžь, odvozené od jiného základu man- (shodně germánské jazyky).
Kromě toho obsahuje praslovanština i slova přejatá, jednak z předindoevropských jazyků původních obyvatel Evropy (většinou slova pro rostliny a živočichy), už v předstaroslověnském období pak přijímala i slova z jiných indoevropských jazyků.
Náboženský jazyk
Staroslověnština byla převážně jazyk náboženský, proto specifika její slovní zásoby odrážejí především tuto oblast. Jazyk mytologických a básnických výtvorů, který se v ústní podobě u Slovanů vytvořil, nestačil k vyjádření pojmů, které s sebou přinášelo křesťanství, proto bylo nutno staroslověnštinu přizpůsobit doplněním slovní zásoby. To se dělo jednak přehodnocováním významu již existujících slov, jednak (a to mnohem častěji) tvorbou nových slov podle cizích vzorů nebo rovnou jejich přejímáním.
Nový, náboženský význam se dostal slovu grěchъ (česky hřích), které původně mělo obecný význam chyba, omyl, nedopatření, nebo slovu pьklъ, které původně znamenalo smůla (nový význam byl odvozen od užívání smůly v boji a při trestání). Nová slova z domácích zdrojů vznikla nejčastěji napodobením řečtiny (blagověstie – evangelium, zakonoučitelь – učitel zákona), též však samostatně (učenikъ – učedník). Mezi přejímkami rovněž převládají slova z řečtiny: adъ (podsvětí, z řec. adis, starořecky (h)ádés), trapeza (stůl, z řec. trapeza), architektonъ (stavitel, z řec. architektos) apod.
Některá slova byla přejata z latiny nebo románských jazyků (např. livra, olъtaŕь, olěi, mьša, križь), občas germánským prostřednictvím (např. postъ, mъnichъ). Latinské a románské přejímky se objevují především v textech moravského a českého původu, v mladších textech (zejména bulharské redakce) se nahrazují domácími slovy nebo výpůjčkami z řečtiny.
Vzorový text
Otče náš
klasická staroslověnština |
Otьče našь, iže jesi na nebesi, da svętitъ sę imę tvoe, da pridetъ cěsarьstvo tvoe, da bǫdetъ volě tvoě ěko na nebesi i na zemli; chlěbъ našь nasǫštьnii daždь namъ dьnьsь i ne vъvedi nasъ vъ napastь nъ izbavi ny otъ lǫkavago. |
církevněslovansky |
О́ч҃е на́шъ, и́же єсѝ на нб҃сѣ́хъ, да свѧти́тсѧ и́мѧ Твоѐ, да прїи́детъ црствїе Твоѐ, да бу́детъ во́лѧ Твоѧ̀, ıáкѡ на нб҃сѝ, и на землѝ. Хлѣ́бъ на́шъ насу́щный да́ждь на́мъ дне́сь: и ѡста́ви на́мъ до́лги на́шѧ, ıáкоже и мы̀ ѡставлѧ́емъ должникѡ́мъ на́шымъ: и не введѝ на́съ во искуше́нїе, но изба́ви на́съ ѿ лука́вагѡ. |
přepis ruské redakce |
O[t]če našă, îže esî na n[e]b[e]sěhă, da svętîtsę îmę Tvoe, da priîdetă c[a]rstvie Tvoe, da budetă volę Tvoę, jakô na n[e]b[e]sî î na zemlî. Hlěbă našă nasuštnyj dažd' namă dnes': î ôstavî namă dolgî našę, jakože î my ôstavlęemă dolžnîkômă našymă: î ne vvedî nasă vo îskušenie, no îzbavî nasă ôt lukavagô. |
česky |
Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. |
Slovníky
- heslo Staroslověnský jazyk. Ottův slovník naučný XXIII, p. 1062
Zdroj: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/177290-staroslovenstina
Komentáře
Přehled komentářů
canada drugs viagra https://pharmacyken.com/ - nearest drug store Trimox
sdn pharmacy dgsolbvfdHenteeltymbbcm
(neEriVed, 27. 5. 2021 14:17)which is more effective viagra or cialis https://krocialis.com/ - cialis plus viagra cialis order
curved penis and cialis afhsdbcHenteeltyvygcn
(neEriloh, 26. 5. 2021 16:20)cialis us https://rcialisgl.com/ - how quickly does cialis start working cialis, 20 mg, canadian
quantos comprimidos vem na caixa do viagra fcsogsaxzvofbldStulaBtjDructu
(Anooseasy, 15. 5. 2021 4:34)viagra cancer treatment https://llviagra.com/ viagra remboursГ©
cialis with dapoxetine afhsdbcHenteeltydeaxi
(RebfneEri, 11. 5. 2021 16:09)how much does cialis cost in canada https://rcialisgl.com/ - cialis at ВЈ2 per tablet get generic cialis overnight
similar viagra mexico fhwsbbolthdStulaBtjDructg
(Fmrfseasy, 8. 5. 2021 21:30)cialis cheap https://cialisee.com/ cialis 20 mg cheap
how does cialis work afhsdbcHenteeltykgpuc
(RebfneEri, 4. 5. 2021 18:33)cialis viagra levitra young yahoo https://rcialisgl.com/ price of cialis in pakistan
rightsource pharmacy afhdbcHenteeltybphhn
(RfvbneEri, 29. 4. 2021 18:02)cialis tadalafil online paypal https://cileve.com/ cialis 20 mg from canada
levitra coupon 2015 fdvefbfbldStulaBtjDructk
(Lrbsseasy, 28. 4. 2021 22:16)levitra on sale https://uslevitraanna.com/ how much does levitra cost at walmart?
modula tadalafil reviews hvgeeahdStulaBtjDructa
(Bbdfmype, 28. 4. 2021 16:03)when is the best time to take viagra https://gensitecil.com/ - buy viagra online usa is viagra covered by medicaid
psychology thesis topics fcsgsaxzvofbldStulaBtjDructj
(Abdgseasy, 27. 4. 2021 5:56)Vastarel https://canadianeve21.com/ cialis pharmacy online
shoprite pharmacy hours afhdbcHenteeltyiotoc
(RfvbneEri, 23. 4. 2021 19:26)aussie cialis https://cileve.com/ 20mg cialis generic
cialis canadian pharmacy olgsanvoegfdStulaBtjDructp
(Grvsoift, 30. 3. 2021 14:27)https://kloviagrli.com/ - chewable viagra https://vigedon.com/ - define viagra https://llecialisjaw.com/ - buy generic cialis online https://jwcialislrt.com/ - generic cialis https://jecialisbn.com/ - how to get maximum effect from cialis
over the counter cialis walgreens hvgeahdStulaBtjDructn
(Brfgmype, 29. 3. 2021 22:21)https://ljcialishe.com/ - cialis 5mg daily https://cialisvja.com/ - cialis price cvs https://viagraonlinejc.com/ - buy generic viagra online usa https://viagratx.com/ - pfizer viagra online https://buycialisxz.com/ - is there generic cialis
gsaxzvofbldStulaBtjDructf
(seasyAni, 29. 5. 2021 7:55)