Česká poezie a próza v poválečném období 1945 – 1968
Česká poezie a próza v poválečném období 1945 – 1968
Česká poezie a próza v letech 1945 – 1968, významní představitelé
Poezie
1. Období let 1945 - 48
- konec 2. sv. války à vydávají se díla, která nemohla být vydána během války, poválečná tvorba
- všeobecná radost z nově získané svobody
- objevují se reakce na válku
- snad všichni básníci, které známe již z meziválečného období, se nechávají strhnout k vyjádření svých i všeobecných pocitů a zážitků básnickým slovem
- častým námětem se stává Rudá armáda nebo Pražské květnové povstání
- po roce 1945 ovlivňuje podobu české poezie ještě básnická generace meziválečná, reprezentovaná osobnostmi jako V. Nezval, K. Biebl, F. Hrubín
- vedle této poezie oslavné a radostné se však souběžně objevují i sbírky vyjadřující znepokojení a obavy o budoucnosti lidstva
- významné skupiny v letech 1945 – 48:
Skupina 42, Skupina Ohnice, Skupina Mladé fronty, Skupina surrealistů …
Josef Kainar (Skupina 42)
- pocházel z Moravy
- studium na fil. fakultě v Praze přerušilo uzavření vysokých škol v roce 1939
- za války vystřídal řadu zaměstnání
- po roce 1945 se věnoval převážně literatuře
- brzy po válce vydal sbírky Nové mýty a Osudy, Český sen, Člověka hořce mám rád,Lazar a píseň, Moje Blues
- Ivan Blatný, Kamil Bednář, Ludvík Kundera
2. Období let 1948 - 1955
- počátkem tohoto období je „ Vítězný únor 1948“ à nastolení vlády komunistů v ČSR
- mnoho občanů odsouzeno k trestu smrti pro své občanské postoje nebo z pouhé osobní nenávisti
- procesy se nevyhnuly ani spisovatelům, někteří autoři jsou popraveni, jiní alespoň umlčeni, další odcházejí do emigrace
- v poezii vznikají v tomto období básnická díla poplatná době, schematická, zjednodušená, směrovaná především k oslavě vedoucích politických osobností, výročí a svátků, či budovatelského nadšení
- mnohá básnická díla, zejména kolem poloviny 50. let volí jakousi „únikovou“ tematiku – tematiku rodného kraje, domova, rodiny; rozvíjí se intimní lyrika
3. Období let 1955 - 1968
- dochází k postupnému uvolnění jak v literatuře tak i v normálním životě
- dostává se k nám i zahraniční literatura
- vpád „spřátelených“ armád Varšavské smlouvy znamenal konec tohoto období pro národ a pro Československou socialistickou republiku. Datum 21. 8. 1968 znamená konec svobodného rozvoje a přechod k normalizační politice
- poezie není v tomto období vždy na vrcholu zájmu, své vedoucí místo musí přenechávat i próze a divadlu
- nadále vycházejí díla starších autorů (F. Halas, J. Seifert) poezii publikují i členové nových literárních skupin – z brněnské skupiny kolem časopisu Host do domu - O.Mikulášek, J.Skácel, Skupina 42, Skupina Ohnice
- nově vycházejí díla experimentální poezie
Oldřich Mikulášek
- pracoval jako dělník, litograf, později jako úředník, redaktor a publicista (Rovnost, Host do domu)
- do literatury vstoupil již v období meziválečném
- atmosférou optimismu, budování společnosti a oslavy života se dává strhnout ve sbírkách 50. let (Horoucí zpěvy)
- vrcholem tvorby jsou sbírky 60. let – Svlékání hadů, To královské, Agogh.
Jan Skácel
- vedle J.Seiferta nejvýznamnější český básník druhé pol. 20.stol.
- po maturitě (za 2. svět. války) poslán na práci do Rakouska
- studoval na brněnské fil. fakultě, potom působil jako redaktor
- do literatury vstoupil sbírkou básní Kolik příležitostí má růže
- Sbírky: Hodina mezi psem a vlkem, Smuténka
- v 70. letech psal pouze pro samizdat, některé později publikovány v exilu – v Torontu, v Hamburku, V Čechách mohly vyjít až v 80. letech
Václav Hrabě
- život spojen především s hudbou (jazz) a literaturou
- vystudoval na pedagogické fakultě v Praze, obor český jazyk – dějepis.
- pracoval jako dělník, knihovník, vychovatel, učitel
- jeho básnické sbírky vyšli v knižní podobě až posmrtně: Stop-time , Blues pro bláznivou holku
Próza
- válečné prožitky
- kronikářský román s dokumenty
- budovatelský (výrobní) román– zúžené pojetí socialistického realismu: dogmatické zjednodušování společenské funkce umění, přecenění aktuální techniky a výchovného cíle na úkor estetických hodnot a tvůrčí individuality
- historický román
- psychologický román
- vzpomínkové prózy – v 60. letech
- reportážní próza
1. Židovská tématika
Arnošt Lustig
- židovský původ; byl 3x v koncentračním táboře, uprchl z transportu smrti; účastnil se pražského povstání
- po roce 1948 musel emigrovat
- díla: Dita Saxová – Návrat židovské dívky z války, Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou – Hlavní hrdinka - mladá polská židovka, zastřelí před plynovou komorou německého důstojníka, Nemilovaná – příběh prostitutky v Terezíně
Norbert Frýd
- židovský původ; vězněn v koncentračním táboře
Krabice živých – částečně autobiografický román, z prostředí koncentračního tábora
Jan Otčenášek
Romeo, Julie a tma - láska za války
Kulhavý Orfeus - osudy 5 gymnazistů nasazených do továrny
Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále
Josef Škvorecký – Zbabělci
2. Historický román
- navazuje na předválečný román, zpracovává tématiku dělnického hnutí a v historii hledá klíč k pochopení současnosti
Antonín Zápotocký - trilogie Rudá záře nad Kladnem, Bouřlivý rok 1905, Vstanou noví bojovníci
Václav Kaplický
Čtveráci – zachycuje selské rebelie
Kladivo na čarodějnice – inkvizice na Šumpersku
Miloš Václav Kratochvíl - husitství zpracovává v románech Pochodeň a Mistr Jan Hus
Lásky královské – historie posledních přemyslovců
Oldřich Daněk - zpracovává životy J.Lucemburského (Král utíká z boje), Václava II. (Král bez přilby), Václava III.(Vražda v Olomouci)
Vladimír Neff – trilogie Sňatky z rozumu, Prsten Borgiů
Jarmila Loukotková
Zpracovává historické osobnosti:
Navzdory básník zpívá – Villon
Spartakus – z antiky
Doma lidé umírají – z antiky
3. Budovatelský román
Václav Řezáč - Nástup a Bitva – osidlování pohraničí
Tomáš Svatopluk – Bez šéfa
Jan Otčenášek – Plným krokem, Občan Brych, Když v ráji pršelo
Jan Procházka – Zelené obzory
Zdroj: http://www.pavlusaa.estranky.cz/clanky/maturitni-otazky-z-literatury/23