Osvícenství,klasicismus a preromantismus v evropských literaturách
Osvícenství,klasicismus a preromantismus v evropských literaturách
Klasicismus, osvícenství,preromantismus a romantismus v evropských literaturách
Klasicismus
-
clasicus – vzorový, nejpřednější
-
v 17.stol. ve Francii
-
objektivní přístup k umění
-
mění se: barokní klasicismus, osvícenský klasicismus, empír
-
vychází z antiky (=vzor umění) – člověk se nemění ve svých názorech na umění – potřebuje stálé umění
-
pevná pravidla – nutné dodržovat
-
literatura: a) vysoká – pevná forma – tragédie (pevné téma z antiky, spis.jazyk), román, básně (ódy)
b) nízká – bajky, satiry, komedie (volnější, i jazykově)
-
literární salónky – hlídání čistoty stylu (dochází k lit.stereotypu)
-
zásady – pravidelnost, forma, podobnost s antikou, umírněnost, kázeň, z racionalismu
-
Nicolas Boileau – Umění básnické – stanovil zásady
-
René Descartes – racionalismus
-
tragédie – Pierre Corneille (Cid), Jean Racine (Faidra)
-
komedie – Moliére (Lakomec, Škola žen), commedia dell’arte v Itálii – Carlo Goldoni (Poprask na laguně)
Osvícenství
-
od 17.stol. do 19.stol. v Anglii, Francii, Holandsku
-
ovlivňuje naše národní obrození
-
proti círk.dogmatům
-
vychází z racionalismu – vidí člověka jako rozumnou, myslící a dokonalou bytost, která se může zdokonalovat
-
rozumné myšlenky – zrovnopr.lidí
-
snaha o výchovu nezávislého člověka, důraz na jeho schopnosti
-
důraz na vědění, výchovu, vzdělání, školství
-
uplatnění lid.fantazie, spolupráce mezi vědci ® věd.společenství a časopisy
-
vznik prozaického románu – zapojení fantazie a filozofie
-
Francois Bacon, John Locke, Voltaire (filoz.povídka), Jean Jacques Rousseau, Chaules Louis Montesquieu
-
francouzští encyklopedisté – 18.stol., Denis Diderot – Encyklopedie aneb racionální slovník věd, umění a řemesel (více lidí – Jean D’alembert, Rousseau, Montes.; zmapování lids.výtvorů, i odpůrci – zákaz vydání), Jakub Fatalista a jeho pán (Milan Kundera – Jakub a jeho pán), Jeptiška (epistolární román)
-
Anglie – dobrodružný román, Daniel Defoe, Jonathan Swift (Oliverovy cesty)
Preromantismus
-
také sentimentalismus
-
kon.18.stol. – nový pohled umělců na svět
-
v každé zemi jindy a jinými způsoby
-
jiná témata a formy
-
zájem o svobodu člověka – tvůrčí individualita umělců
-
vzor přiroz.člověka – žije v souladu s přírodou, vnitřně čistý, nezasažen společností – venkované = zájem o folklór (J.J.Rousseau)
-
utíká do minulosti (není spokojen se současností) – středověk – černé romány
-
utíká do exotic.krajin – snaha zobrazit něco nového
-
téma: nešťastná láska (epistolární román)
-
postavy jsou vyjímeční jedinci – milenci, nadpřiroz.postavy, poustevníci
-
forma: lyricko-epické básně, novely, ep.román, dramata
-
složitější jazyk – autor má být tvůrčí jedinec
-
J.J.Rousseau, F.René de Chateaubriand, F.Prévost
-
epistolární román – oblíbený, užší kontakt se čtenářem (téma), ztotožnění s hlavní postavou, nešťastný konec lásky (sebevražda jednoho z milenců, nepřeje jim osud), dívky jsou si vědomy morálky – odmítají; nepochopení společnosti
- F.Prévost – Manon Lescaut; J.J.Rousseau – Julie
- J.W.Goethe – Utrpení mladého Werthra
-
hnutí Sturm (bouře) und Drang (vzdor) – prosazování svobody člověka, proti klasicistní literatuře, i politicky angažovaní
-
Gottfríed Herder – zakladatel hnutí, národy v rámci Evropy mají být svobodné, v každé době jiný národ určuje dění – v dohledné době Slované ® vliv na naše obrození
-
August Bürger – básník (čerpá z folklóru), tvůrce němec.balady, Lenora – podobá se Svatební košili z Kytice
-
Fridrich Schiller – Óda na radost – součástí 9.symfonie Beethovena, Loupežníci
-
Johann Wolfgang Goethe – i raný romantik, zájem o přírodní vědy
- Faust – vychází z lidových pověstí o dr.Faustovi, dramatizovaná báseň, v prologu uzavírá ďábel sázku s Bohem, inspiroval M.Bulgakova (Mistr a Markétka) a V.Havla
Romantismus
-
2.pol.18.stol.- 19.stol.
-
doba konfliktů – franc.revoluce
-
mění se vztahy mezi lidmi – nové hodnoty (moc, peníze), opomíjí se čest a láska
-
nespokojenost lidí (umělců) – cítí se osamělí ® snaha uniknout nebo uzavření
-
nové umění (výtv.um., hudba, architek., móda, lit.) i životní postoj
-
umělci – v dílech vyjadřují svůj postoj ke světu, individualita, snaha změnit svět, vidí kontrast skutečnost X sen
-
literatura – prostředí – tajemné (odlehlá temná místa)
- postavy – vyjímeční jedinci, touží splnit ideály, muži – nesmíří se s nedosaženým ideálem; ženy – smíří se nedosažením
- nedodržování zákonů (vyhnanci, vězni, poutníci)
- téma – láska (tragický rozměr), příroda, střet společností
- autoři se ztotožňují s postavou – altee ego – autobiogr.rysy
- autoři sami vedou romant.život, umírají mladí
- nové formy – poezie (lyr.-ep.básně, poemy (veršov.povídky), dramat.básně), próza (hist.román, povídky, báchorky, pohádky (lid.slovesnost), romant.dramata
-
většinou namíchaný s realismem (Puškin, Stendhal)
Anglie
-
básníci jezerní školy –SZ – Samuel Taylor Coleridge (Píseň o starém námořníku), William Wordsworth – balady – společně napsali Lyrické balady
-
John Keats – připomíná Shakespeara, prokletý básník (tuláctví, svob.život), poezie (osobní vzpoura, konfrontace smíchu a smrti), sbírka Básně
-
navazuje na gotické černé romány
-
William Blake – snažil se provokovat, Písničky zkušenosti
-
George Gordon Byron – dílo má autobiog.rysy, básně, poemy – Chillonský vězeň (kontrast věznění a touhy po svobodě, částečné podobná Máji)
-
Percy Shelley – osobní vzpoura proti společnosti a církvi, radikální názory, lyrické drama Odpoutaný Prométheus, odnož romantismu – titanismus (vzpoura Titána)
-
Walter Scott - historické romány a povídky, Ivanhoe (Richard Lví srdce), Pirát, dlouhé popisy prostředí a scén
Francie
-
Victor Hugo – Chrám matky boží v Paříži – román, postava Quasimoda
-
Stendhal – Červený a černý – román, roman./real.
-
Alfred de Musset – Zpověď dítěte svého věku – autobiograf. – vztah s George Sandrovou ® zklamání; dítě svého věku = člověk formovaný dobou, ve které žil
Německo
-
poezie „modrého květu“ – modrý květ = symbol východiska k světu pravé poezie – proti pozemskému životu a dnu (smrt a noc), Hymny na noc – Novalis
-
Novalis – Jindřich z Ofterdingu – román, motiv hledání
-
bratři Grymmové – pohádky – Šípková Růženka, Popelka – drsné
-
Heinrich Heine – překvapil čtenáře – ironická až cynická postava – cenzurován
- ovlivnil Fr.Gellnera
Rusko
-
Alexandr Sergejevič Puškin – prolínání romantismu s realismem – zakladatel rusk.lit.realismu
- básně (lyrická poezie), próza, drama
- ze šlecht.rodiny, protestuje proti vládě ® vyhnanství
- veršované romány – Evžen Oněgin
- epika - Cikáni
- povídky – Piková dáma – realist.
- drama – Boris Godunov
-
Michail Jurjevič Lermontov – romant.život
- báseň Na smrt Puškinovu – obhajoba Puškina
- poema - Démon
- román – Hrdina naší doby – postava Pečorina – pocit zbytečnosti ® sebevražda
- drama - Maškaráda
Amerika
-
Edgar Allan Poe – povídkář, poč.19.stol.
- inspirován černými gotickými romány
- psal na společenskou objednávku
- motivy – utrpení, záhady, smrt, šílenství
- Vraždy v ulici Morgue, Jáma a kyvadlo, Zánik domu Usherů
- pracoval s efekty – vystihnul prostředí
- básnická skladba Havran – řazena do symbolismu
-
James Cooper – dobrodužné romány – Poslední Mohykán
- idealizuje – padouši/hrdinové (ideální vlastnosti)
Zdroj: http://vosa.hh.cz/trida/otazky/